Josef Jan ZWIERZINA

Josef Jan ZWIERZINA

Eigenschaften

Art Wert Datum Ort Quellenangaben
Name Josef Jan ZWIERZINA
Beruf Bergwerksbesitzer

Ereignisse

Art Datum Ort Quellenangaben
Geburt 30. November 1771
Bestattung Mährisch Ostrau Familiengruft nach diesem Ort suchen
Tod 31. März 1858 Olmütz nach diesem Ort suchen
Heirat 23. Mai 1820 Polna Tremosnice nach diesem Ort suchen

Ehepartner und Kinder

Heirat Ehepartner Kinder
23. Mai 1820
Polna Tremosnice
Franziska Otilie KOPECNY

Notizen zu dieser Person

Gründer des Steinkohlenbergwerks Besitzer der Eisenwerke in Marienthal bei Olmütz Bergwerksbesitzer Familiengruft Mähr.Ostrau Wiener Bildhauer R.Streschnak Mining Entrepreneurs - Zwierzina´s Family It was also Josef Zwierzina who tried his fortune at coal mining in Polish (current Silesian) Ostrava from 1838. He was an owner of ironworks in Marian Valley near Olomouc . He was born as a son of a copper-trader in Prelouc, 5th February 1775 . He mainly came into his property for his own business activity via two subsequent marriages, the first one with a daughter of a wealthy Prague tradesman, the second one with Francisca, a daughter of Kopecny, a brewer. He started his entrepreneurial activity in Chvaletice iron-ore mines in 1814, in which he put ironworks into operation in 1816. In 1823, he sold the ironworks, took the capital and moved to a valley of the Bystricka river in which he reconstructed a deserted smelting works to ironworks with a blast-furnace and an iron-mill (Ironworks & Wire-works in Marian Valley ). After selling them he concentrated his entrepreneurial activity on coal mining and coke-processing. He had some smaller working pits built in Silesian Ostrava. He died in Olomouc on 31st May 1858 handing down to his heirs a great property consisting of three big houses in Moravian Ostrava, a house in an Olomouc square, a piece of land of 1892m2 as a country estate Biskupice in Vranova Lhota and coal mines in Polish Ostrava. In Zwierzina´s time, the living style in the mansion was the same as in Mauer´s time. At the time of census, Helena Zwierzinova and her mother lived there, along with their cook, Ms Maria Nitschova from Horni Domasov near Jesenik. In the flat on the first floor, Friedrich Weisshuhn´s family lodged. He was a descendant of Karl Weisshuhn and was a co-partner of famous Opava firm "Carl Weisshuhn & Söhne, Opava". The firm founded and owned, among others, a paper-mill in Zimrovice. In a basement flat, Josef Spiller, a post-servant of the Directorate of Post & Telegraph, and his wife Emilie lived. Based on a presidential decree the Zwierzina´s mansion was confiscated and national administration was imposed on it 10th November 1945, according to an assessment issued by Opava People´s Committee. Adolf Dostal was appointed a national administrator of the mansion. He lived in it and operated an affiliate of Ostrava firm "Banske podniky BAPO" there. The mansion was sufficiently spacious to enable sheltering a subsidiary of the Czech Republic ´s Aeroklub headed by Frantisek Schiller, the Institute for Promotion of Trading, and Opava Commercial & Trading Chamber. http://www.gmproject.cz/an/gmp/sidlogmp_an.html MyÅ¡ka, Mailand: Dawn of Unternehmer. Moravský Beroun, Moravská expedice 2000. Beroun Mährischer, Mährischer Expedition im Jahr 2000. 134 s., il. Do nitra Askiburgionu. 134 S., il. Askiburgionu ins Herz. 5-6. Zpr: VlL 27, 2001, č. 1, s. 47-48; rec.: Smutný Bohumír, VVM 55, 2003, č. 2, s. 223-225. 5-6. ZPR: VLL 27, 2001, Nr. 1, S. 47-48; rec.: Sad Bohumír, VVM 55, 2003, Nr. 2, S. 223-225. dějiny hospodářské ; podnikání ; 1750-1948 ; podnikatelé ; Morava ; Pamesberger Karl [18. Geschichte der Wirtschaft, Business, 1750-1948; Unternehmer, Mähren; Pamesberger Karl [18 stol.] ; Czeike Karl Anton [1723-1809] ; Raymann [rodina] ; Grohmann [rodina] ; Herzmansky August [1834-1896] ; Reinscher Mathias [1795-1861] ; Salcher [rodina] ; Zwierzina Josef [1775-1858] ; Å ustala Ignác [1822-1891] ; RaÅ¡ka Adolf [1825-1877] ; Jahrhunderts.]; Czeike Karl Anton [1723-1809]; Raymann [Familie]; Grohmann [Familie]; Herzmansky August [1834-1896]; Reinscher Mathias [1795-1861]; Salcher [Familie]; Zwierzina Joseph [1775-1858 ]; Ignác Å ustala [1822-1891]; RaÅ¡ka Adolf [1825-1877]; MFN 090419 (2/3) MFN 090419 (2 / 3) Zářický, AleÅ¡ : Velkopodnikatel - Příklad Heinricha hraběte Larisch-Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna. Zářický, AleÅ¡: Velkopodnikatel - Beispiel des Grafen Heinrich Larisch-Mönnicha, Joseph Zwierziny und Wilhelm Gutmann. In: In: Člověk na Moravě 19. 19. Man in Mähren století. Brno, Centrum demokracie a kultury 39, 2004, s. 28-46. Jahrhundert. Brno, Zentrum für Demokratie und Kultur 39, 2004, S. 28-46. Rés. Rés. něm. ihn. s. 474. S. 474. Ein Grossunternehmer - Heinrich Graf Larisch-Mönnich, Josef Zwierzina und Wilhelm Gutmann. Ein Grossunternehmer - Heinrich Graf Larisch-Monn, Joseph Zwierzina und Wilhelm Gutmann. podnikatelé ; 1800-1900 ; Morava ; Larisch-Mönnich Heinrich Wenzel [1793-1859] ; Zwierzina Josef [1775-1858] ; Gutmann Wilhelm Isak [1826-1895] ; Unternehmer, 1800-1900; Mähren; Monn Heinrich Larisch-Wenzel [1793-1859]; Zwierzina Joseph [1775-1858]; Gutmann Isak Wilhelm [1826-1895]; Zdrojový dokument (Člověk na Moravě 19. století.) Quelle Dokument (People in Mähren im 19. Jahrhundert.) MFN 133316 (3/3) MFN 133316 (3 / 3) Velkopodnikatel. Velkopodnikatel. Příklad Heinricha hraběte Larisch-Mönnicha, Josefa Zwierziny a Wilhelma Gutmanna. : Beispiel des Grafen Heinrich Larisch-Mönnicha, Joseph Zwierziny und Wilhelm Gutmann.: In: In: Člověk na Moravě 19. 19. Man in Mähren století. 2. Jahrhundert. 2. dopl. ergänzen. a oprav. und Reparatur. vyd. Brno, Centrum demokracie a kultury 2008, s. 28-46. Brno, Zentrum für Demokratie und Kultur 2008, S. 28-46. Rés. Rés. něm. ihn. s. 492. S. 492. Ein Grossunternehmer - Heinrich Graf Larisch-Mönnich, Josef Zwierzina und Wilhelm Guttmann. Ein Grossunternehmer - Heinrich Graf Larisch-Monn, Joseph Zwierzina und Wilhelm Guttmann. podnikatelé ; 1800-1900 ; Morava ; Larisch-Mönnich Heinrich Wenzel [1793-1859] ; Zwierzina Josef [1775-1858] ; Gutmann Wilhelm Isak [1826-1895] ; Unternehmer, 1800-1900; Mähren; Monn Heinrich Larisch-Wenzel [1793-1859]; Zwierzina Joseph [1775-1858]; Gutmann Isak Wilhelm [1826-1895]; Zdrojový dokument (Člověk na Moravě 19. století.) Quelle Dokument (People in Mähren im 19. Jahrhundert.) Slezská Ostrava je pravděpodobně jednou z nejstarÅ¡ích obcí na Ostravsku. Původně se jmenovala pouze Ostrava, ale na konci 13. století nacházíme záznamy o Slovanské Ostravě (Wändische Ostrau). Od 15. století se vÅ¡eobecně vžil název Polská Ostrava. V roce 1904 se místní radní rozhodli přejmenovat obec na Slezskou Ostravu. Oficiálně se tento název začal užívat až v roce 1919, tedy po vzniku Československa. Obec je poprvé připomínána roku 1229 v listině papeže Řehoře IX. Její význam se prudce zvýÅ¡il spolu se vznikem knížecího hradu, stojícího na strategickém soutoku Ostravice a Lučiny; ten byl poprvé písemně zmiňován v roce 1297. Střežil státní polskou hranici a významnou obchodní cestu ze Saska přes Opavu, Ostravu a Těšín do Krakova. Jeho význam byl oslaben po roce 1327, kdy se Těšínsko stalo lénem českého království. Držitelé Slezské Ostravy se rychle střídali. Od počátku 16. století ji vlastnil rod Sedlnických. V té době byl hrad přestavěn na renesanční zámek, v němž několikrát zasedal zemský sněm. Za třicetileté války byla obec několikrát vypleněna. Sedlničtí roku 1714 panství i se zámkem prodali habsburskému vojevůdci Jindřichu Vilému Vlčkovi z Dobré Zemice. Tento Å¡lechtický rod později přijal německou podobu jména Wilczek. Slezskoostravské panství zůstalo v jejich držení až do roku 1848. V části obce zvané Burňa bylo v roce 1763 nalezeno kamenné uhlí. Vytrvale se traduje, že jeho nálezcem byl kovář Keltička ze Zámostí, který právě v Burni vlastnil pole. PřesnějÅ¡í historické výzkumy prokázaly, že Keltička nebyl první. Skutečná těžba uhlí nastala až po roce 1828, kdy byly ve Vítkovicích založeny železárny, které se staly největÅ¡ím smluvním odběratelem uhlí z Wilczkových dolů. Dále zde začali hloubit jámy a těžit uhlí hrabě Hugo Salm-Reifferscheidt, Salomon Meyer Rothschild, bratři Gutmannové a Josef Zwierzina. Tito konkurenti na sebe v době takzvaného divokého kapitalismu silně nevražili. Dokonce se stávalo, že si zkuÅ¡ební jámy navzájem zasypávali. Spory byly vyřeÅ¡eny takzvanou demarkační a delimitační smlouvou z roku 1848, která přesně vymezila hranice důlních polí, čímž větÅ¡ina sporů utichla. Časem byly k Slezské Ostravě připojeny dalÅ¡í obce: Zámostí, Hladnov, Podborčí a Zárubek. Ve Slezské Ostravě se nebývalým tempem začaly stavět kolonie pro horníky a důlní úředníky. V roce 1880 měla obec téměř 23 tisíc obyvatel, z toho čtyři pětiny žily právě v koloniích. Ve zdejÅ¡ích dolech bylo zaměstnáno přes devět tisíc horníků. V té době získala Slezská Ostrava podobu města. Postaveno zde bylo Å¡estnáct obecných a měšťanských Å¡kol, učitelský ústav, dívčí lyceum, hudební Å¡kola, nemocnice a dalÅ¡í objekty. V roce 1879 získala Slezská Ostrava statut městyse, po první světové válce byla povýÅ¡ena na město a oficiálně přejmenována z Polské Ostravy na Slezskou. Vedení radnice v té době hrdě připomínalo, že Slezská Ostrava je největÅ¡ím hornickým městem v Československu a největÅ¡ím českým městem až po Prostějov. Dokonce se uvažovalo o vytvoření takzvané Velké Slezské Ostravy. Po německém záboru v roce 1939 vÅ¡ak bylo město direktivně připojeno k Moravské Ostravě. Tak to zůstalo až dodnes. Todesursache laut Totenschein :Brustwassersucht (Sterbebuch Tom.V.Fol.1060) beerdigt von Propst Eduard Ritter von Unckhrechtsberg Geschichte von Hlubocky ( Hombok) Die erste schriftliche Erwähnung des zur Burg Hluboký gehörigen Dorfes Parua et Magna Hluboky erfolgte 1364. Im Jahre 1365 wurde der Ort als Hlubiczki, 1370 als Hobuk, 1391 als Hlubeczke, ab 1406 als Hluboczke, Hluboczky und Hlubočky bezeichnet.[2] Nach dem Untergang der Burg während der Hussitenkriege wurde Hluboké 1437 an die Herrschaft Velká Bystřice angeschlossen. Im Jahre 1589 kaufte das Olmützer Domkapitel die Herrschaft auf. Nach dem Dreißigjährigen Krieg erfolgte eine Germanisierung des Dorfes. Die Matriken wurden seit 1651 in Velká Bystřice geführt. Weitere Namensformen waren Hluboczecz (1447), Hlubočec (ab 1480), Hlubuček (ab 1511), Hluboček (ab 1519), Hohnboch bzw. Hahnpach (ab 1677), Humpockh (1718), Hombok (ab 1752), Hlobučko (1771) und Hlobočec, Hloboček, Hlobuček (1847).[3] == [[[Mit der Gründung einer Eisenhütte durch Johann Zwierzina im Jahre 1827]]] == setzte der Wandel von einem kleinen Holzfäller- und Flößerdorf zur Industriegemeinde ein. Gegenüber von Hombok entstand neben der Hütte die Arbeiterkolonie Marienthal, die 1846 dem Kataster von Nirklowitz zugeordnet wurde. Bis zur Mitte des 19. Jahrhunderts gehörte Hombok immer zur Olmützer Kapitularherrschaft Groß Wisternitz

Datenbank

Titel Babo Herberstein Kappus Khoss Pico Roesler Schleinitz Vivenot Zois Zwierzina
Beschreibung

Reichsadelstand Wien 5.1.1573 (für Thomas KHOß, genannt Domitius Römisch-katholisch - Erbländischer Adelstand 19.4.1629 (blühend), Österreichischer Freiherrnstand 1875 (erloschen).


Reichsadelstand Wien 5.1.1573 (für Thomas KHOß, genannt Domitius, Leibtrabant des Königs Rudolf zu Ungarn und des Erzherzogs Ernst zu Österreich). [1]

Erbländisch-österreichischer Adelstand mit „von und zu Sternegg“ 19[4].4.1629 (für Matthias KHOß, Pflegsverwalter der Herrschaft Pilichgräz). [1]

Erbländisch-österreichischer Adelstand mit „von Kossen“ 15.2.1710 (für Johann Jakob KOß, bischöflich-freisinischer Rat und Gerichtsgegenschreiber bei der Herrschaft Laakh in Krain. [1]

Österreichischer Freiherrnstand 1.2.1875, Diplom 24.12.1876 (für August KHOSS von STERNEGG, k.k. Ministerialrat). [2]

Wappen (1629):

Geviertet. 1 und 4 in Blau ein eingebogener nach oben gerichteter goldener Sparren, begleitet von drei goldenen Sternen. 2 und 3 in Rot eine zum Spalt blickende natürliche Amsel auf einem grünen Dreiberg stehend. – Auf dem gekrönten Helm mit rechts schwarz-roten und links blau-goldenen Decken, die natürliche Amsel auf dem Dreiberg, zwischen zwei, rechts Schwarz über Rot, und links von Gold über Blau quer geteilte Büffelhörner, deren voneinander gekehrte Mundlöcher mit drei Lilienstäben und zwar rechts mit goldenen und links mit schwarzen, besteckt sind.

[3]

Wappen (1710):

Ein aufrechtgestellter, dreigeteilter Schild, aus dessen Fuß eine silberne Spitze bis an den obersten Rand emporsteigt, darin eine auf einem Dreiberg stehende, rechts stehende natürliche Amsel; vorne in Rot eine silberne doppelte Lilie, hinten in Blau drei (2, 1) sechszackige goldene Sterne. - Auf dem gekrönten Helm, mit rechts rot-silbernen und links blau-goldenen Decken die im Schild beschriebene Amsel, jedoch in ihrem rechten Fuß die silberne doppelte Lilie führend.

[3]

Wappen (1875):

Schild wie 1629. - Auf dem Schildeshaupt ruht die Freiherrnkrone mit einem darauf ins Visier gestellten gekrönten Turnierhelm, mit rechts blau-goldenen und links rot-schwarzen Decken. - Die Helmkrone trgt einen grünen Dreiberg mit einer darauf stehenden natürlichen Amsel zwischen zwei, rechts von Gold über Blau, und links von Schwarz über Rot quergeteilten Büffelhörnern, deren voneinander gekehrte Mundlcher mit drei Lilienstäben und zwar rechts mit schwarzen und links mit goldenen, besteckt sind. - Schildhalter: zwei zueinandergekehrte goldene rot-bezungte Greife auf einer Broce-Arabeske stehend.

[3]

LITERATUR: [1] FRANK, Karl Friedrich – „Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich (!) und für die Österreichischen Erblande bis 1806“, Bd. 3 (K-N), Schloss Senftenegg 1972, Seite 27-28 (Khoß v. Sternegg) und Seite 66 (Koß v. Kossen). [2] FRANK-DÖFERING, Peter – „Adelslexikon des Kaisertums Österreich 1804-1918“, Bd. 2 (1823-1918), Herden, Wien 1989, Seite 362, Rz. 415. [3] Wappenabbildungen nach dem Original Diplomen mitgeteilt von Georg Khoss. Österreichisches Bibliographisches Lexikon (1815-1950), Akademie der Wissenschaften - Wien: ÖBL 1815-1950, Bd. 3 (Lfg. 14), S. 317 - Khoss von Sternegg, Johann (1823 - 1903), Generalmajor ÖBL 1815-1950, Bd. 3 (Lfg. 14), S. 317 - Khoss von Sternegg, August Frh. (1819 - 1878), Jurist ÖBL 1815-1950, Bd. 3 (Lfg. 14), S. 317, 318 - Khoss von Sternegg, Josef (1862 - 1931), Verwaltungsbeamter [4] Bearbeiter: Georg KHOSS.


Hochgeladen 2013-10-25 10:16:45.0
Einsender user's avatar Georg Khoss aus Wien
E-Mail
Zeige alle Personen dieser Datenbank

Herunterladen

Der Einsender hat das Herunterladen der Datei nicht gestattet.

Kommentare

Ansichten für diese Person